Novinky

úterý, 10. 7.

Na čepu

Jihoměšťan 11 - 0,5l/29,-

Světlý ležák 12 - 0,5l/29,-

Pale Ale 11 - svrchně kvašené světlé pivo - 0,5l/38,-

Brown Ale 14 - svrchně kvašený speciál - 0,5l/43,-

UrBier 1560 - řemeslné pivo vařené dle renesanční receptury - 0,5/39,- (pivo čepované samospádem, pouze soudek denně)

Světlý speciál 14 - spodně kvašený světlý speciál - 0,5/34,-

Weissbier 12 - pšeničné pivo - 0,5/42,,-

Prežský Weiss - pšeničné pivo s příchutí lesních malin

 

 

pondělí, 14. 5.

Napsali o našem pivu a hlavním sládkovi Františku Richterovi v ČTK

 

Pražský pivovarník uvařil pivo tak, jak se vařilo v roce 1560. Vodu z potoka ale použít nemohl

Třináctistupňový speciál "1560" by měl být co nejpodobnější renesanční receptuře. Pivo je z jalovce, soli, divokého nevyšlechtěného chmelu a kvasnic.

Praha - Pivovarník František Richter, který provozuje například pražský Jihoměstský minipivovar nebo Pivovar u Bulovky, navařil třináctistupňový speciál "1560". Měl by být co nejpodobnější renesanční receptuře.

Do svého moku použil jalovec, sůl, divoký nevyšlechtěný chmel a kvasnice, jako základ použil směs ječmene a pšenice včetně klíčků. Zatím průhledného moku vyrobil 40 hektolitrů, plánuje zhruba 80 hektolitrů měsíčně.

Richter se snažil použít ingredience co nejpřesnější skoro 500 let vzdálené minulosti. "Základní ingrediencí musely být ječmen a pšenice," popsal. Zabýval se i například použitím ovsa, jenže ten lepí a znemožnil by tak práci kvasnic, které by měly "zacpané" dýchací ústrojí a pivo by smrdělo po bahnu. Tehdy podle něj pivovarníci ale tyto dnes již známé informace neměli, zkoušeli vařit pivo metodou "pokus omyl".

Běžně dostupný chmel nahradil divokým, který našel u potoka na kraji Prahy v Dubči. Pivo vařil v otevřených kádích, aby také co nejpřesněji napodobil historické reálie. Pivo se vařilo pod nízkým tlakem. Nápoj nakonec kvasil v teplotách kolem tří až čtyř stupňů, zatímco dnes se kvasí kolem nuly.

"Pitelnost je z mého hlediska naopak příjemnější, lidé tehdy nemohli pít přesycená piva," dodal. Vodu do piva nechal týden odstát, aby z ní zmizel aktivní chlór. Vodu z potoka nemohl dle svých slov využít, zakázalo by mu to ministerstvo zemědělství z hygienických důvodů.Nápoj je průhledný, nejde o řídkou kaši, jak se občas o starých pivech traduje. Ta se podle něj používala hlavně ve starověku, od té doby, co se nechávalo alespoň několik hodin odstát, sediment klesal a pivo bylo čiré. Nápoj se zatím bude prodávat v restauraci U Balbínů v pražské Jungmannově ulici a v Jihoměstském pivovaru.

Zkráceno, autor ČTK

úterý, 20. 3.

Vážení hosté Jihoměstského pivovaru,

jelikož dochází k rekonstrukci pivovarské technologie, bude restaurace od 1.4.2018 dočasně uzavřena. O otevření a změnách vás budeme informovat na webových stránkách.

Děkujeme Vám, že jste nám zůstali věrni.

Váš JP.

 

Pivní list


 

     

Včechna piva jsou vařena podle zákona "Reinheitsgebot", nejsou filtrována, pasterována ani chemicky upravená.


Jihoměšťan - 11,6 hm. % EPM, alkohol 4,5 % obj.

Spodně kvašené pivo vyvážené hořko-sladké chuti s lehkou příchutí praženého sladu a čistě jantarové barvy. Pevná, smetanová pěná a zakulacená chuť je charakteristická pro tento druh piva.
Teplota podáváni je 6 - 8°C.

Ležák - Český typ - 12,3 hm. % EPM, alkohol 5,0% obj.

Pivo klasicky spodně kvašené v otevřených kádích s lehkou sladovou chutí a chmelovou vůní. Zanechává nahořklou chuť na patře a vyzývá k dalšímu napití. Barva sytě slámová.
Teplota podávání je 6 - 8 °C.

Jihoměstský Hefeweißbier - 13 hm. % EPM, alkohol 4,8% obj.

Toto pivo je klasickým zástupcem z „bavorské rodiny Weißbier‘‘.
Jemná ovocná chuť s nádechem citrusových plodů, zeleného jablka až do nezralé broskve s lehounkým chmelovým přívlastkem a kvasnicovou plností. Je vyráběn z originálních bavorských svrchních kvasnic a vařen podle starobavorského receptu. Barva je klasicky slámově žlutá, kalná s přídavkem kvasnic.
Teplota podávání je 6 – 8°C.

Tmavý speciál - Český typ 14 hm. % EPM, alkohol 5,8% obj.

Tmavé, spodně kvašené pivo s příjemnou, vyváženou hořko-sladovou chutí a se stopami karamelového a praženého sladu. Barva s příměsí červených tónů.
Teplota podávání je 6 - 9 °C.


Weissbier je ČESKÉ PIVO, já to vím!

Je mnoho omylů na světě, třeba jako, že doutníky se formují na stehnech sličných Kubánek, rum je z Božkova, nudle z Itálie, Hitler a Mozart byli Němci, Kolumbus někdy viděl Ameriku a pan Jelcin byl dobrý tanečník, hmmm, je to trochu jinak. Někdo klame tělem a někdo zase myšlenkou.

Jedním z těchto omylů je, že Weissbier, pšeničné pivo, je bavorský vynález.

Do 16. století se v Bavorsku oproti tehdejšímu německému severu pilo převážně víno! Výstav piva byl z hlediska ekonomického v tehdejším Bavorsku zcela zanedbatelný.

Vařilo se jen tmavé, podobné tomu dnešnímu, a také jen z ječmene. Pšeničný Weissbier byl tehdy v zemi bavorské neznámý. První zmínky o jeho existenci se objevily v Bavorech v oblasti mezi městy Straubing a Cham, patřící tenkrát knížectví Kurpfalz (dnes Bayern, v bezprostřední blízkosti České hranice), kde se v rámci soudních sporů kolem roku 1480 objevila správa o výčepu českých piv. Později, v období mezi léty 1585 až 1600, se objevily první městské pivovary, které vařily pšeničná piva podle českého vzoru. V sousedním knížectví bavorském, kde už bylo v této době osvěžující pšeničné pivo také proslaveno, se mohl Weissbier čepovat jen za předpokladu, že to pán dovolil. Toto povolení měly v tom čase jen dvě rodiny (rodina Degenberger ze Schwerzach – Bavorský les - a rodina Schwarzenberger z Winzer na Dunaji). Když roku 1602 vymřela rodina Degenberger, přešlo ,,Právo várečné,, z důvodů dědické smlouvy i s celým jměním a pivovarem do rukou rodiny Wittelsbacher.

Aristokraté, to se rozumí.

Šest týdnů po smrti posledního z rodu Degenberger povolal Bavorský kníže Maximilian I. pivovarského správce, aby poreferoval pánu o možnostech, které by ho mohly obohatit. Jednoduché, že ano? Správce loboval za svou věc excelentně, to se musí nechat, protože po jeho návštěvě se objevil protokol o tom, že se pivo tohoto druhu počne vařiti na náklady a také s výdělkem pro pana knížete. Od té doby se bere den první, měsíce srpna, roku 1602hého  jako zrod weissbierového pivovarnictví v Bavorech a zároveň jako základ vítězného tažení proti pivu běžného typu!

Dnes je pšeničný Weissbier zastoupen na bavorském trhu vice než z jedné třetiny a jeho obliba stále roste.  

 Co z toho plyne? No že české pšeničné pivo Weissbier mělo vliv na vývoj středoevropských dějin stejně jako naše proslulé defenestrace, které vyvolaly spoustu nepříjemností, jako třeba známou Třicetiletou válku, ale radost z toho, že se Bavoři z našeho vynálezu tak radují, uhladí všechny pomačkané myšlenky na dějiny i na to, že si dnes musíme jen s přemlouváním zvykat na tento nádherný a chutný nápoj!

A je to!

Ze zkušenosti a dějin čerpal František Richter, z boží vůle Weissbierový píč.


 

Jak by mělo vypadat a chutnat pivo Weissbier?

Barva tohoto piva je od světlé, slámové až do tmavé, černé. Světlá barva je převažující.

Weissbier je pivo svrchně kvašené a to bez výjimky! (tzn., že se nesmí vyrábět za pomoci kmene spodních kvasnic)

Sypání: pšeničný slad nebo směs pšeničných a ječných sladů.

Nejčastější a charakteristické chuti jsou: banánová, hřebíčková, citrusová, lesní plody.

Recenze: silně nasyceno CO2, plný říz.

Chmeleno: slabší, aromatické sorty chmele, slabě hořký dozvuk

„Život je moc krátký na to, abychom pili špatné pivo.”